Turistické cíle v okolí obce Komárov

Kovaný kříž s bohatými ornamentálními prvky, rozvilinami. Stojí na vysokém hranolovém podstavci datovaném rokem 1891. Na rozcestí do Horního Bukovska. Památkově chráněný.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Pivovar v zadním traktu staré radnice ve Veselí nad Lužnicí, založen v 15. století. V r. 1894 vyhořel, a ačkoli byl brzo obnoven, roku 1896 byla zastavena výroba a v roce 1901 byl zrušen. Sladovnu poté užíval českobudějovický pivovar jako sklad.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".

Velmi dobře dochované tvrziště o průměru cca 20 metrů jednoduché podoby na jihozápadním konci obce, patrně ze 14. století.

Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází v lese Vršky jihozápadně od obce Skalice. Zkoumáno od r. 1902. Nálezy uloženy v Husitském muzeum v Táboře.