Turistické cíle v okolí obce Komárov

Muzeum historických vozidel, stará zemědělská technika a selská jizba od roku 2000. 3200 metrů čtverečních výstavní plochy v tříposchoďové historické budově, venkovním přístřešku a dalších dvou halách vč. přilehlého pozemku. Přístupné v návštěvních hodinách nebo po domluvě. V soukromém majetku.

Jednopatrový jednokřídlý barokní zámek z konce 17. století, postavený na místě patrně pozdně gotické tvrze. Po roce 1989 vrácen v restituci původním majitelům. R. 2006 obec zámek odkoupila a postupně probíhá její rekonstrukce.

Návesní kaple z přelomu 18. a 19. století, v roce 1916 její úprava či oprava (štukový rámeček nad vchodem). Obdélná síňová stavba zakončená štítem se zvoničkou a sedlovou střechou. Mimořádně působivá štuková výzdoba průčelí. Interiér s nevýznamným zařízením. Památkově chráněná od 22. 2. 2002.

Kaple z přelomu 18. a 19. století. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu s hranolovou věží se zvonicí. Před vstupním průčelím umístěn kříž.

Návesní kaple v Komárově vznikla v průběhu 19. století. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Novobarokní kaple postavena na místě původní tvrze (zachovány terénní pozůstatky). Vystavěna r. 1933. Obdélná, s trojbokým uzávěrem a předsazenou hranolovou věží se zvonicí. Krytá sedlovou střechou, nad závěrem trojitě zvalbenou, ve styku hřebenů osazena dvojramenným křížkem. Památkově chráněná.

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Čtvercová návesní kaple ve stylu selského baroka z 1. poloviny 19. století - datace na kapli 1836. Krytá stanovou střechou s taškami; na ní šestiboká lucerna, kterou završuje cibulová střecha s makovicí a dvouramenným křížem. Památkově chráněná.

Nová radnice postavená roku 1897 ve stylu spojujícím prvky klasicismu, secese a biedermaieru. Jako radnice sloužila do roku 1942. Poté v ní sídlila postupně ředitelství tří průmyslových podniků. Od roku 1991 zde sídlí Městský úřad.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Socha Mistra Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.