Turistické cíle v okolí obce Debrník

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.

Výklenková kaple stojící u silnice mezi obcí Turovec a Měšicemi a Kozím, cca 1,6 km od Turovce. Kdy byla postavena ani její zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném půdorysu na vysokém soklu; v průčelí s mírně odsazeným půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá je stanovou střechou s taškami.

Barokní výklenková kaplička při hlavní silnici v Plané nad Lužnicí pochází z r. 1736. Od r. 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek.

Hodnotná výklenková kaple sv. Barbory v Plané nad Lužnicí je na podstavci datována do r. 1691, současná barokní podoba pochází asi z 18. stol. V poslední době byla kaple opravena, od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Výklenková kaple v areálu raně gotického kostela Narození P. Marie, jižně od něj. Patrně z 18. století, písemné doklady nenalezeny. Jednoduchá, obdélná stavba s půlkruhovým výklenkem, v něm malba sv. Floriána (původně se sochou sv. Jana Nepomuckého). Se sedlovou stříškou s dvojitým křížem.

Zděná výklenková kaplička pravděpodobně z konce 19. či počátku 20. století. Obdélná, s vysokým štíhlým valeně zaklenutým výklenkem, uzavřeným dřevěným zaskleným rámem. Ukončená sedlovou stříškou a krytá taškami. V průčelí vrcholí kovaným křížkem. Volně přístupná.

Zděná obdélná kaplička, v průčelí s půlkruhovým výklenkem; v něm socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple rozdělena na tři části jednoduchými a profilovanými římsami a vrcholící trojúhelníkovým štítem (tympanonem) se sedlovou stříškou, krytou taškami a kovovým jetelovým křížem s paprsky.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724, kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je veřejnosti nepřístupný.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.