Turistické cíle v okolí obce Budislav

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.

Zámek postaven Černíny poč. 17. stol., upraven Šporky po r. 1674, za Netolických rozšířen po r. 1843 do dnešní podoby. Po r. 1945 domov důchodců, dnes bez využití. Obdélná jednopatrová pův. renesanční budova bez výraznějších architektonických znaků.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Chýnovská jeskyně byla objevena r. 1863. Jeskyně je výjimečná barevností stěn a stropů (tři barvy vápence, tmavý amfibolit). R. 1868 otevřena pro veřejnost jako vůbec první jeskyně v ČR. V 80. a 90. letech 20. stol. byly objeveny rozsáhlé zatopené prostory. R. 2006 prošla jeskyně rekonstrukcí.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

První písemná zmínka o faře je z roku 1540, sousední kostel je uváděn již v roce 1261. Nová farní budova byla postavena v roce 1726. V 60. letech 20. stol. sloužila část základní škole. Dnes opět sídlo farnosti.

Tvrz poprvé zmiňována v roce 1544, kdy byli majiteli Růtové z Dírného, vznikla už někdy na přelomu 14. a 15. stol., 1636 byla zničena požárem. Vratislavové z Mitrovic ji poté přestavují na renesanční zámek. V polovině 18. století přestavěn barokně.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. R. 1353 zde seděl vladyka Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Přibíkovi potomci drželi tvrz do r. 1505, kdy ji bratři Ctibor, Hynek a Václav prodali Kateřině z Minsterberka. Ta ji připojila k řečickému panství svého zetě Adama z Hradce. Tvrz poté upravena na sýpku.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.