Turistické cíle v okolí obce Budislav

Děkanský kostel vzniklý postupným vývojem od 13. do 16. století. Jeho součástí je městská věž.

Bývalý špitální kostel, jedno z nejstarších jihočeských gotických dvojlodí.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Měšťanský pivovar v Táboře je doložen již r. 1437. V prostorách Kotnova je od r. 1612. Po r. 1863 modernizován. Po r. 1948 útlum výroby, v r. 1981 pivovar zrušen. Od r. 2001 je areál revitalizován, výroba nebyla obnovena.

Pivovar v zadním traktu staré radnice ve Veselí nad Lužnicí, založen v 15. století. V r. 1894 vyhořel, a ačkoli byl brzo obnoven, roku 1896 byla zastavena výroba a v roce 1901 byl zrušen. Sladovnu poté užíval českobudějovický pivovar jako sklad.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".