Turistické cíle v okolí obce Sudoměřice u Bechyně

Václav Malovec přestavěl r.1805 tvrz na zámek. Dvoukřídlá patrová budova, uprostřed průčelí dvoupatrová věž a po její straně je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724 kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Železný silniční most z r. 1892 podle návrhu J. Mayra a Fr. Schumandla. Stojí na místě významného dřevěného mostu, uváděného v r. 1229. Památkově chráněný most byl zrekonstruován v r. 1996.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.