Turistické cíle v okolí obce Sudoměřice u Bechyně

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Čtvercová návesní kaple ve stylu selského baroka z 1. poloviny 19. století - datace na kapli 1836. Krytá stanovou střechou s taškami; na ní šestiboká lucerna, kterou završuje cibulová střecha s makovicí a dvouramenným křížem. Památkově chráněná.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem; ve vstupním průčelí hranolová věž se zvonicí a kuželovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem. Jediný pozůstatek zaniklé vesnice.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Nová radnice postavená roku 1897 ve stylu spojujícím prvky klasicismu, secese a biedermaieru. Jako radnice sloužila do roku 1942. Poté v ní sídlila postupně ředitelství tří průmyslových podniků. Od roku 1991 zde sídlí Městský úřad.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Po r.1667 jezuité přestavěli tvrz na zámek. Od r.1773 patřily Opařany studijnímu fondu a r.1825 je koupil rodu Paarů. V roce 1889 prodáno Zemskému výboru a zřízena psychiatrická léčebna pro dospělé. Psychiatrická dětská léčebna je v areálu doposud.

Památník obětem holokaustu odhalen 17. listopadu 2019. Připomíná místní židovské spoluobčany deportované do koncentračního tábora. Pomník odhalen na Den boje za svobodu a demokracii. Iniciátorem vzniku památníku byl regionální historik Karel Vošta. Pomník nechali zhotovit občané městyse.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Socha M. Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.