Turistické cíle v okolí obce Dolní Hořice

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Měšťanský pivovar v Táboře je doložen již r. 1437. V prostorách Kotnova je od r. 1612. Po r. 1863 modernizován. Po r. 1948 útlum výroby, v r. 1981 pivovar zrušen. Od r. 2001 je areál revitalizován, výroba nebyla obnovena.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.

Hrad založen asi v druhé polovině 13. století. Karel IV. jej zařadil mezi hrady královské. Husity hrad vypálen, později rozbořen a nikdy již nebyl obnoven. Na místě hradu r. 1646 vystavěna mariánská kaple, při čemž zmizely poslední stopy po královském hradu.

Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.

Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.

Jednopatrový jednokřídlý barokní zámek z konce 17. století, postavený na místě patrně pozdně gotické tvrze. Po roce 1989 vrácen v restituci původním majitelům. R. 2006 obec zámek odkoupila a postupně probíhá její rekonstrukce.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Jednopatrový obdélníkový empírový zámek s trojúhelníkovým štítem a vížkou s hodinami byl přebudován z bývalého statku kolem roku 1815. Kolem se dochovaly zbytky zahrady a v bezprostředním sousedství je areál škrobárny, rovněž z roku 1815. Zámek je nepřístupný.