Turistické cíle v okolí obce Dolní Hořice

Raně barokní hřbitovní kostel z roku 1648 (či 1661), postaven místo zbořeného filiálního kostela, uváděného ve 14. století. U kostela bývala poustevna. Od roku 1985 obřadní síň.

Kostel je zmiňován již v roce 1384, kdy byl vystavěn zřejmě jako kaple, nebo malý, raně gotický, nebo románský kostelík s jednoduchou věží. Roku 1886 byl však zbořen a na jeho místě postaven nový, pseudorománský kostel s věží na severní straně.

Původně gotický kostel postavený v Chotovinách kolem roku 1380 Rožmberky. Dochován především vítězný oblouk a sanktuář. Úpravy 1643, 1742 (postavena věž), 1781–86 za kardinála Migazziho (klenba).

Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Zřícenina gotického hradu – symbolický památník mistra Jana Husa. Ten zde pobýval a kázal v letech 1412–1414 po nuceném odchodu z Prahy. Po požáru v r. 1438 hrad zpustl a sloužil jen jako zdroj stavebního materiálu.

Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.