Turistické cíle v okolí obce Dolní Hořice

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.

Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Původně filiální raně gotický kostel, snad z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň doplněna v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl opravován. Poslední výraznější úpravy proběhly ve 2. polovině 19. století.

Kostel byl vystavěn v letech 1380–85. Původně byl vystavěn v čistě gotickém slohu. V 18. století kostel opraven v barokním slohu. Zajímavá je kostelní věž čtvercového půdorysu, který ve výši 29 m přechází v osmihranný 13 m vysoký kužel, celý vyzděný.