Turistické cíle v okolí obce Šebířov

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Pozdně barokní jednopatrový zámek, radikálně přestavěn roku 1919 M. Blechou. Interiér byl po válce upraven pro potřeby ústavu sociální péče. Dnes je opět v soukromých rukou, nedávno procházel celkovou rekonstrukcí. Kolem zámku je rozsáhlý park.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.

Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.