Turistické cíle v okolí obce Prudice

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.

Empírový chrámek z roku 1815, průčelí 1842. Přistavěn k severní zdi sakristie chotovinského farního kostela. V interiéru náhrobek Antonie Nádherné (J. Malínský, 1816) i epitafy posledních majitelů zdejšího zámku.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Komplex modlitebny se zvonicí, farního domu a společenského objektu, postavený v Chotovinách roku 1924 podle projektu O. Weinzettla v pozoruhodné kombinaci moderny s tradicionalistickými prvky (zejména helmice věže).

Původní rozhlednu Hýlačka nechal postavit r. 1920 Klub českých turistů Tábor. R. 1990 byla po opravě znovu otevřena veřejnosti, od r. 1995 kulturní památkou ČR. Dne 1.1.2012 rozhledna vyhořela. R. 2013 byl vybrán arch. návrh podoby nové rozhledny, která bude mít moderní lehkou ocelovou konstrukci.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Tvrz z 1.pol. 15. stol. byla v 17. stol. přestavěna na barokní zámek. V letech 1857-1859 ji dal Jan Nepomuk Kaňka novogoticky přestavět, vybudovat anglický park, knihovnu a obrazárnu. Od r. 1948 je zde domov mládeže.