Turistické cíle v okolí obce Prudice

Trojhranná boží muka postavena kolem pol. 18. stol., členěna nárožními pilastry a mělkými segmentovými nikami. Postavena na trojúhelném půdorysu. Stojí na rozšířeném trojúhelném soklu. Na sokl navazuje mohutný dřík. Stavbu ukončuje oplechovaná jehlancová střecha. Zapsána do seznamu památek r. 1963.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Boží muka opatřena latinským nápisem. Datovaná rokem 1705. Zděná, hranolová boží muka. V horní části tři niky, kde bývaly umístěny svaté obrázky. Místo slouží k zastavení a modlitbě. Památka je evidována jako zachovalá a volně přístupná.

Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.

Býkovická skála je nevelký vrcholový skalní útvar nad Velkým Býkovickým rybníkem ukrytý v lesním porostu. Významný geodetický bod v sousedství Malého Blaníku.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Chýnovská jeskyně byla objevena r. 1863. Jeskyně je výjimečná barevností stěn a stropů (tři barvy vápence, tmavý amfibolit). R. 1868 otevřena pro veřejnost jako vůbec první jeskyně v ČR. V 80. a 90. letech 20. stol. byly objeveny rozsáhlé zatopené prostory. R. 2006 prošla jeskyně rekonstrukcí.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Zámek byl vybudován na místě staršího panského dvora, někdy před rokem 1543. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, ale žádný z nich zámek nijak významně neupravoval. Za války byl zámek opuštěn. Nyní j v majetku rodiny Sklenářových.