Turistické cíle v okolí obce Mladá Vožice

Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Barokní zámek z roku 1740. Po roce 1950 došlo ke značné devastaci objektu a v současné době je jeho stav z venkovního pohledu značně neuspokojivý.

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.

Empírový chrámek z roku 1815, průčelí 1842. Přistavěn k severní zdi sakristie chotovinského farního kostela. V interiéru náhrobek Antonie Nádherné (J. Malínský, 1816) i epitafy posledních majitelů zdejšího zámku.

Komplex modlitebny se zvonicí, farního domu a společenského objektu, postavený v Chotovinách roku 1924 podle projektu O. Weinzettla v pozoruhodné kombinaci moderny s tradicionalistickými prvky (zejména helmice věže).

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.