sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pacov
Klasicistní výklenková kaple pochází z 2. čtvrtiny 19. stol. Umístěna ve zdi před průčelím zámku. V nice novodobá socha světce z umělého kamene. Nároží členěna pilastry. Střecha sedlová, na hřebeni kovaný křížek. Originál sochy v Pacovském muzeu. V seznamu kulturních památek od r. 1963.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neustupov
Obdélnou kapli nechali v roce 1896 vystavět majitelé zdejšího panství Aichelburgové. Byla vysvěcena v roce 1896 vikářem Josefem Slivkou z Hoštic. V přední části otevřena širokým obloukem, na boku má úzká okna. Uvnitř je socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z první poloviny 18. století.
Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.
Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Lejčkov
Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Louňovice pod Blaníkem
Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Zárybničná Lhota
První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chýnov
Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.
Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.
Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.
Klášter založen r. 1627, klášterní kostel r. 1629. Přestavěn mezi lety 1766–71, zanikl v roce 1950. Poté sídlo úřadů a výrobního závodu. Klášter vlastnil vzácnou knihovnu zničenou v r. 1950. Dnes patří znovu františkánům.
klášter františkánů s kostelem sv. Františka Serafinského
