Turistické cíle v okolí obce Běleč

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Renesanční tvrz v severozápadní části vsi, byla postavena Janem Smrčkou z Mnichu po roce 1528 a stojí dodnes. Je využívána jako užitková stavba statku.

Terénní zbytky tvrze postavené kol. r. 1400 pány ze Zvěřince, r. 1528 za Smrčků z Mnichu uváděna jako pustá. Dochováno nedávnou stavbou narušené tvrziště se zbytky vodních příkopů.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.

Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Barokní zámek z roku 1740. Po roce 1950 došlo ke značné devastaci objektu a v současné době je jeho stav z venkovního pohledu značně neuspokojivý.

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.