Turistické cíle v okolí obce Běleč

Kostel postaven v 2. pol. 13. stol. Dochovaný pozdně románský jednolodní kostel. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Stojí uprostřed bývalého hřbitova. Má masivní hranolovitou věž. Kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek ČR r. 1963.

Jednolodní novogotický kostel z let 1875-1876 stojí na místě staršího kostela, připomínaného již v polovině 14 století. Presbytář je obdélný, je zaklenuty křížovou klenbou. Věž je ukončena čtyřbokou jehlancovou střechou. Vstupní portál je gotizující, zdobený tympanonem s reliéfem Krista.

Původně románská stavba ze 12. st. se zbytky románské nástěnné malby. Z té doby pochází loď se 2 kruhovými věžemi. V r.1360 byla přistavěna gotická loď. R. 1735 byly provedeny úpravy. R. 1918 kostel vyhořel. Průběžně opravován do r. 1983.

Přesná data vzniku této stavby nejsou známa, ale je připomínán už v roce 1350 jako majetek pražského arcibiskupství. Nejmenší a nejstarší zvon pochází z roku 1473. V roce 1992 zde byly náhodou objeveny gotické nástěnné malby.

Kostel sv. Havla je jednolodní kostel. Na západní straně je klasická hranolová věž, p řed kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.Původní románský kostel asi ze 13. st. byl přestavěn ve 14. st., kdy byl přistavěn presbytář. V r. 1865 byla přistavěna sakristie a později oratoř.

V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.

Románský kostel sv. Jana Křtitele tvořila velká románská rotunda s apsidou a věží z 1. čtvrtiny 13. stol. Byl barokně upraven a doplněn západní přístavbou. Sakristie pochází z roku 1840.

Barokní kostel nechal mezi lety 1722-7 postavit (stejně jako sousední zámek) hrabě Jan Jáchym Harrach. Kostel byl vysvěcen v roce 1729. Autor této drobné, ale zajímavé barokní stavby není jednoznačně určen, je přisuzován Kiliánu I. Dietzenhoferovi či pravděpodobněji Janu Blažeji Santinimu Aichelovi.

Orientovaný kostel s obdélnou lodí i závěrem uváděn r. 1358, od r. 1384 farní, za husit. válek fara zanikla, r. 1613 obnovena. R. 1733 přestavěn barokně do současné podoby. Mobiliář barokní a rokokový, hl. oltář z roku 1764. Ve zdi zevně zazděno jedenáct náhrobníků Malovců z Malovic z let 1558-1630.

Gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století. Přestavěn byl barokně. Loď si uchovala původní, téměř čtvercový půdorys, je uzavřena polygonálním presbytářem. Ten si uchoval gotickou křížovou klenbu a zazděná gotická okna. Loď má okna barokní. Kolem kostela je dodnes fungující hřbitov.

Původní kostel v Těchobuzi byl podle některých www stránek asi románský, přestavěn goticky a později renesančně. Ve 2. pololetí 17. století přestavěn (či nově postaven) do dnešní raně barokní podoby. Hlavní oltář a kazatelna klasicistní. Okolo kostela se původně nacházel hřbitov.

Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. Od husitských válek do roku 1623 sloužil věřícím podobojí. V roce 1582 byl nově vystavěn. Roku 1794 byl stržen a vystavěn byl kostel nový, v barokním slohu. Do roku 1812 byl u kostela hřbitov.