Turistické cíle v okolí obce Běleč

Klasicistní výklenková kaple pochází z 2. čtvrtiny 19. stol. Umístěna ve zdi před průčelím zámku. V nice novodobá socha světce z umělého kamene. Nároží členěna pilastry. Střecha sedlová, na hřebeni kovaný křížek. Originál sochy v Pacovském muzeu. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.

Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Klášter založen r. 1627, klášterní kostel r. 1629. Přestavěn mezi lety 1766–71, zanikl v roce 1950. Poté sídlo úřadů a výrobního závodu. Klášter vlastnil vzácnou knihovnu zničenou v r. 1950. Dnes patří znovu františkánům.

Místo nad údolím Lužnice pokládané za možné místo tvrze pánů z Klokot. Tvrz vznikla počátkem 13. století, zanikla za husitských válek. Stojí zde kamenný kříž, místu se říká Kalvárie.

Funkcionalistická stavba z let 1938–9 podle projektu Pavla Janáka zahrnuje modlitebnu, farní dům, zvonici a kolumbárium. Využívá strmého svahu nad Budějovickou třídou, které svou efektní strohostí dominuje.