Turistické cíle v okolí obce Drhovice

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Měšťanský pivovar v Táboře je doložen již r. 1437. V prostorách Kotnova je od r. 1612. Po r. 1863 modernizován. Po r. 1948 útlum výroby, v r. 1981 pivovar zrušen. Od r. 2001 je areál revitalizován, výroba nebyla obnovena.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.

Jednopatrový jednokřídlý barokní zámek z konce 17. století, postavený na místě patrně pozdně gotické tvrze. Po roce 1989 vrácen v restituci původním majitelům. R. 2006 obec zámek odkoupila a postupně probíhá její rekonstrukce.

Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.

Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Použití predikátu z Obděnic je již z r. 1219 a týká se starší tvrze. Existence mladší tvrze až za Jana z Jedlice, majitele r. 1452. První zmínku o existenci máme až z r. 1593, kdy zde probíhá stavební činnost Jakuba Krčína z Jelčan. Jeho zeť o ně přichází po konfiskacích a přechází na Lobkowicze.