Turistické cíle v okolí obce Vodňanské Svobodné Hory

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Návesní kaple postavená v selskobarokním slohu z 1. poloviny 19. století. Síňová kaple obdélného půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvonicí. Stavba využívá prvky barokní církevní architektury jak v celkovém charakteru stavby (zmenšenina kostela), tak v ozdobných prvcích. Památkově chráněná.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Hrádek Netolice před koncem 13. stol. postavil asi klášter Zlatá Koruna, jako správní centrum. R. 1420 ho drží Oldřich II. z Rožmberka, 1469 - 77 se hradu zmocňuje Jindřich Roubík z Hlavatec, pak asi zaniká. R. 1619 byly jeho zbytky rozbořeny.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Stavba z roku 1869 (arch. J. Niklas) v místě starší radnice, která od pol. 18. stol. sloužila jako kasárna. Do roku 1949 byla i sídlem okresního soudu. Mohutná budova s novorománskou fasádou dominuje náměstí, zaujímá celý blok až k farnímu kostelu. Ze starších etap se zachovaly zvlášť valené sklepy.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě, jehož jádro je renesanční, nejspíše postavené okolo r. 1616, na místě rodného domu Jana Husa. Na domku Husův reliéf od sochaře B. Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.