Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.
Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.
Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.
Barokní boží muka vzniklá před polovinou 18. století. Na trojbokém půdorysu se štukovými zrcadly kasulového typu a krytá valbovou taškovou střechou. Ve východním zrcadle nástěnná malba Nejsvětější Trojice. Cenný doklad drobné sakrální architektury. Památkově chráněná.
Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Prachatice
Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihočeský kraj, Skály
Torzo gotické tvrze z 1. pol. 15. století na břehu Tvrzského rybníka, nedaleko obce Skály na Písecku. První zmínka o tvrzi je z r. 1443 jako majetek Jaroše z Drahonic.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Radčice
Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.
První zmínka o tvzi je z r. 1468 a prvním známým majitelem byl Albert z Budkova. R. 1468 byla vypálena německými křižáky a 1483 obnovena. V 17. st. sloužila jako sýpka.Jednopatrová budova má podsklepení, klenuté přízemí, vstupní gotický portálek.
Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.
Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.
Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.