Turistické cíle v okolí obce Tchořovice

Kostel sv. Ondřeje, původně raně gotický ze 3. čtvrtiny 13. st., stavební úpravy ze 16. a 18. st. Jednolodní s pravoúhlým presbytářem, přístavkem a jižní předsíní, fasády zdobené sgrafity. Při vstupu na hřbitov pseudogotická zvonice z 19. st.

Raně gotický farní kostel byl v Horažďovicích postaven zřejmě v 60. letech 13. stol. Stavbu dokončili johanité v první čtvrti 14. stol. Úpravy 1454, v 18. století, 1910. Trojlodní basilika s vloženými emporami v koutě náměstí, kterému dominuje jeho věž.

Původně jednolodní raně gotický kostel s románským jádrem a trojbokým presbytářem, založený nepomuckými cisterciáky v 1. pol. 13. st. V 17. st. přistavěny obě boční lodi a předsíň, barokní hřbitovní brána a zvonice z r. 1713.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Renesanční tvrz, vybudovaná pravděpodobně za Řepických ze Sudoměře. Tvrz střídala majitele, posledními šlechtickými majiteli byli Černínové. V hmotě dvora se dochovala obytná část tvrze s poměrně dobře zachovanými interiéry.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Křížová cesta z jednotně řešených kapliček, postavených z místní žuly, spojuje oba radomyšlské kostely. Byla zřízena roku 1762, o dva roky později ji v extravilánu doplnila lipová alej. Cestu zasáhla stavba železniční trati roku 1899. Lipová alej byla zdařile rekonstruována v posledních letech.

Renesanční kulisová brána uzavírá vjezd z náměstí do Podbranské ulice. Pochází z konce 16. stol. V přízemí má půlkruhovitě zaklenutý vjezd, nad ním nepravé patro se dvěma slepými okny, nad nimi zakončena štítem členěným pilastry a završena proti sobě obrácenými volutami s odstupňovanými čučky.