Turistické cíle v okolí obce Tchořovice

Kamenný trojpolový most přes říčku Vlčavu (Skalici) na silnici II/174 mezi zámeckým areálem a historickým jádrem města. Na místě staršího předchůdce postaven 1899, přeneseny sem starší sochy. Celková délka 34,4 m, šířka 8,5 m, rozpětí oblouků cca po 10 m.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.

V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.

Barokní morový sloup stojí ve východní části náměstí. Sochařská práce Jana Hoffmana z r. 1725. Na trojstupňové podezdívce je trojlaločný podstavec s volutovými konzolami, na němž je sloup s hladkým dříkem a hlavicí. Na ní je umístěna zeměkoule s obláčky a andělíčky a plastika Panna Marie Immaculaty.

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.

Zaniklý hrad ze 14. století postaven zřejmě Budislavem z Čížkova. Opuštěn již před připojením zboží k Rokycanům. Z původního názvu Strážná skála si lidé odvodili Strašná sklála. Místo je obestřeno různými pověstmi.