Turistické cíle v okolí obce Paštiky

Roku 1577 se poprvé uvádí tvrz. Premonstráti z kláštera Schlägl v Horním Rakousku v letech 1808–1810 přestavěli tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince. V přízemí východního křídla zachována část zdiva bývalé tvrze.

V barokní zámek byla v 18. stol. přestavěna tvrz z konce 13. stol. Dnes má zámek zrekonstruovaná sklepení a je zde stálá expozice pošumavských lidových řemesel. Zámek slouží i jako škola a pro výstavní a společenské akce.

Zděná rozhledna s dřevěným vyhlídkovým patrem (28 m, 609 m n. m.) stojí na kopci Chlum u obce Chanovice. Projekt výstavby rozhledny převzal od občanského sdružení Panorama r. 2006 OÚ Chanovice, rozhledna byla postavena v l. 2008–10 (projekt arch. Jiří Kučera). Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Zámek byl postaven v l. 1728–30 stavitelem A. Canevallem pro K. Bissingena. Po požáru, v r. 1767, byly k postranním křídlům přistavěny vížky. V r. 1850 se stal majitelem K. Schwarzenberk. Od r. 1948 zde byla umístěna střed. prům. škola filmová.

Tvrz se poprvé zmiňuje r. 1483, kdy patřila rodu Vrábských. R. 1543 bratři Hynek a Kerunk Vrabští prodali tvrz bratrům Petrovi a Alešovi Deymům ze Stříteže. Po jejich smrti se často střídali majitelé, až byla r. 1685 koupena Janem J. z Bissingenu. Po výstavbě zámku r. 1730 sloužila jen jako sýpka.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Zděná omítaná patrová budova s rizalitem v levé části; zadní stranou připojená k městské hradbě. Původně renesanční, v 1. pol. 18. století barokně přestavěna; severní část budovy je klasicistní. V koutu rizalitu vstupní portál rámovaný ostěním s uchy a kapkami; nad ním korunovaný maltézský znak.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Původní tvrz Deymů ze Stříteže, později přestavěna na zámek. Ve východním křídle dochovány klenby a sgrafita. V 18. století bylo přistavěno křídlo, ukončené kaplí sv. Anny. V současné době slouží k bydlení.