Turistické cíle v okolí obce Krajníčko

Výklenková kaple s lidovými barokními prvky datovaná do 19. století v západní části obce u silnice nedaleko starého zámku. Obdélného půdorysu s polokruhovým výklenkem, uzavřeným mříží; završena půlkruhovým štítkem. Krytá sedlovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Výklenková kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, datace nezjištěna. Na obdélném půdorysu, s mohutným výklenkem v průčelí, uzavřeným železnou ozdobnou mříží; s keramickou soškou světce. Krytá sedlovou taškovou střechou, atypicky směřující do průčelních stěn, s trojúhelnými štítky na bočních stěnách.

Drobná výklenková kaplička, stojící na rozcestí. Datace a zasvěcení neznámé. Bez architektonických ozdob, pouze v průčelí trojúhelníkový štít se štukovým rámem a na třech stranách (kromě zadní strany) malé půlválcové niky; v jedné obrázek Panny Marie s Ježíškem. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Památkově chráněný ocelový silniční most přes Blanici z roku 1884. Na jeho místě bývala dřevěná lávka pro pěší, povozy a jezdci používali vedlejší brod. Mostní konstrukci dodala a sestavila firma Bondy z Prahy.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Zemědělský dvůr stojí u silnice na severním okraji vesnice. V současné zděné podobě zachycen na mapě stabilního katastru v roce 1837. Areál dvora se skládá z mohutného patrového obytného stavení, hospodářských objektů a stodoly. Obnovená lidově barokní štuková výzdoba fasád s datací 1853 a 2020.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.