Turistické cíle v okolí obce Krajníčko

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Napodobeninu malého hrádku zvaného Švecburg na návrší u Kváskovic vybudoval místní nadšenec Jan Švec s několika přáteli v roce 2007. Od stavby se otevírá krásný výhled do okolí.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.