Turistické cíle v okolí obce Čepřovice

Původně gotická tvrz z 2. pol. 14. st., pozdně goticky rozšířená Lipovskými koncem 15. st. a renesančně upravená, po odkoupení r. 1693 připojena Ditrichštejny k Vlachovu Březí a barokně přestavěna na sýpku.

Mariánský sloup se sochami svatých Floriana, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého byl ve středu náměstí ve Volyni vztyčen roku 1760. Jednoduché provedení napovídá o účasti místních umělců i pozdní době vzniku sloupu.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Právováreční měšťané zřídili svůj pivovar roku 1641 z původní radnice. Prošel řadou přestaveb, pivo se zde vařilo do roku 1946. Dnes restaurace a sídlo několika firem.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické opevnění Vimperka navázalo roku 1479 po povýšení na město na hradní areál. Obklopilo městečko zdí se čtyřmi branami a řadou okrouhlých bašt. Od třicetileté války ztrácelo na významu, v 19. stol. zčásti demolováno.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Návesní kaple z roku 1861. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu, s trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy v průčelí čtyřhranná zvonice s jehlancovou stříškou. Není kulturní památkou, ale je uvedena v památkovém katalogu NPÚ.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.