Turistické cíle v okolí obce Čepřovice

Bývalý svobodnický statek poprvé zmiňovaný roku 1490, v pol. 19. století přestavěn ve stylu selského baroka, poč. 20. století získal dnešní podobu. V současnosti je v soukromých rukou.

Zámek byl postaven K. Paarem v 17. stol. Kolem byla vybudována okrasná zahrada a vinice. R. 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Původně raně gotický kostel (portál v severní stěně lodi), rozšířený v renesanci a v baroku. Po polovině 19. století byla přistavěna věžička v průčelí a v nynější podobě vystavěna samostatně stojící zvonice.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Původně středověký kostel, připomínaný poprvé roku 1359 prošel četnými přestavbami (1654 po požáru, 1753 přistavěna věž, 1802, 1808). Z gotické stavby se zachovaly obvodové zdi a několik kamenických prvků, klenba presbytáře barokní.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.