Turistické cíle v okolí obce Cehnice

Výklenková kaple s lidovými barokními prvky datovaná do 19. století v západní části obce u silnice nedaleko starého zámku. Obdélného půdorysu s polokruhovým výklenkem, uzavřeným mříží; završena půlkruhovým štítkem. Krytá sedlovou střechou s dvojitě kladenými taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Výklenková kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, datace nezjištěna. Na obdélném půdorysu, s mohutným výklenkem v průčelí, uzavřeným železnou ozdobnou mříží; s keramickou soškou světce. Krytá sedlovou taškovou střechou, atypicky směřující do průčelních stěn, s trojúhelnými štítky na bočních stěnách.

Drobná výklenková kaplička, stojící na rozcestí. Datace a zasvěcení neznámé. Bez architektonických ozdob, pouze v průčelí trojúhelníkový štít se štukovým rámem a na třech stranách (kromě zadní strany) malé půlválcové niky; v jedné obrázek Panny Marie s Ježíškem. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Památkově chráněný ocelový silniční most přes Blanici z roku 1884. Na jeho místě bývala dřevěná lávka pro pěší, povozy a jezdci používali vedlejší brod. Mostní konstrukci dodala a sestavila firma Bondy z Prahy.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Hřebčín vybudovaný v roce 1902 navazuje na tradici chovu koní pro armádu, který v Písku probíhal od roku 1811. Architektonicky zajímavý, památkově chráněný komplex budov z režného zdiva se secesními detaily.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Nový židovský hřbitov z r.1876 (starý zanikl beze stop). V l. 1968–69 zbořeny hřbitovní budovy a r. 1981 byla část náhrobků odstraněna. V r. 1991 byl hřbitov zmenšen a rekonstruován. Dochováno cca 60 novodobých náhrobků a řada podstavců a obrubníků.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.