Turistické cíle v okolí obce Cehnice

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Vojenské pohřebiště vybudované v prostoru vojenského cvičiště koncem roku 1914 pro zemřelé rakousko-uherské vojáky a srbské a ruské zajatce. Za II. svět. války zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci. Do roku 2004 ve správě armády, dnes města.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Nevysoká dřevěná rozhledna vznikla koncem r. 2022 na návrší při jižním okraji písecké místní části Hradiště. Zasloužili se o to zejména členové místního ochotnického spolku Šemík. Na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede celkem 19 schodů.

Hranolová výklenková kaple na mohutném čtvercovém soklu, s trojúhelným štítem a krytá polovalbovou sedlovou střechou, krytou prejzy. Stojí v mírném svahu uprostřed trianglu cest v severovýchodním konci vesnice. Neznámého stáří - nedatovaná; též i zasvěcení.

Výklenková kaple na severním okraji vesnice u silnice a ohradní zdi domu čp. 40. Doba stavby a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném, směrem nahoru zužujícím se půdoryse, s polokruhovou nikou a trojúhelným štítem s křížem v průčelí. Střecha krytá taškami esovkami, římsa bobrovkami.

Vrcholně barokní kaple stojící pod cehnickými lípami na rozcestí cest mezi Cehnicí a Jinínem. Datovaná do r. 1693. Zděná omítaná na šestihranném půdorysu, s výklenkem zakončeným půlkruhem, se štukovou šambránou s motivem perlovce, zakončená trojúhelným nástavcem a krytá sedlovou střechou s prejzy.

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.

Zděná obdélná výklenková kaple, členěná římsami. V průčelí segmentově zaklenutý otevřený výklenek; v něm nyní Panna Maria s Ježíškem. Na bocích vysoké prázdné obdélné výklenky. Kaple vrcholí trojúhelníkovým štítem se sedlovou taškovou stříškou, v jejímž vrcholu je vztyčen železný křížek.

Typ oboustranné výklenkové kaple na obdélném půdorysu, kryté nízkou valbovou střechou, z jejíhož vrcholu vyrůstá poměrně vysoká osmihranná otevřená lucerna s cibulovou bání s makovicí a křížem. Postavená na konci 18. století; upravena a opatřena lucernovou zvonicí na konci 19. století.