Turistické cíle v okolí obce Záboří

Zastřešená úzká - mírně se rozšiřující - ulička se středověkou dispozici, z obou stran lemovaná řeznickými krámky. Kolem roku 1700 bylo ústí uličky do náměstí zahrazeno barokní branou s trojúhelníkovým štítem a s reliéfem porážky býka a řeznickým lvem. Barevnost reliéfu odpovídá jeho původní podobě.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Muzeum v bývalé márnici hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno po rekonstrukci od roku 2014. Expozice se zajímavou historií bývalého Lamberského panství a množstvím církevních památek. Součástí prohlídek muzea je návštěva kostela a kaple sv. Erazima - hrobky rodu Lambergů.

Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Pamětní kříž po levé straně východní brány - vstupu do areálu hřbitova s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Datován do roku 1832. Památkově chráněný.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Původní cukrovar, založený baronem Františkem Hildprandtem roku 1812, byl roku 1885 změněn Ferdinandem Hildprandtem na lihovar. Před II. světovou válkou se zde vařilo i pivo. Po roce 1990 vrácen dědicům původního majitele, vyrábějí se zde ovocné destiláty.

Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.