Turistické cíle v okolí obce Záboří

Podbranský mlýn (mlýn Pod Kocourem, Na Vlnách) vznikl v průběhu 15. století. V r. 1462 město Horažďovice věnovalo městiště, na kterém mlýn stojí, mlynáři Vaňkovi Plačkovi. Mlýn je zachycen na dřevorytu od J. Willenberga z r. 1602. V současnosti zde působí centrum environmentálního vzdělávání PROUD.

V Podhůří je na přelomu 18. a 19. stol. popisován statek se zámečkem a pivovarem. Dodnes se dochovala usedlost nazývaná Smrčkův dvůr jejíž nároží tvroří bývalé panské sídlo v interiéru s kapličkou sv. Anny. Před ním památná lípa velkolistá.

Podměstský mlýn, dnes zvaný Mrskoš, je poprvé uváděn r. 1373. Původně jej vlastnilo město, to jej nejprve pronajímalo různým nájemcům a posléze jej prodalo do soukromých rukou. Roku 1855 jej koupila rodina Mrskošů z Nového Knína. Té byl mlýn v r. 1991 vrácen v restituci a dnes jej opět provozuje.

Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.

Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.