Turistické cíle v okolí obce Záboří

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.

Jednopatrový dům staršího založení tvoří výrazný urbanistický prvek v jižní části náměstí. Je součástí památkové zóny města. Nyní sídlo městského úřadu.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Renesanční, barokně upravený zámek na místě gotického hradu Bavorů ze Strakonic, s hranolovou věží a renesančními arkádami ve dvoře. Při obléhání města v r. 1307 zde zemřel Rudolf Habsburský.

Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Modlitebna a fara Církve českobratrské evangelické ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy rondokubismu. Dnes ve faře mateřské centrum, modlitebnu sporadicky využívá téměř zaniklá církevní obec.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.