Turistické cíle v okolí obce Záboří

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.

V barokní zámek byla v 18. stol. přestavěna tvrz z konce 13. stol. Dnes má zámek zrekonstruovaná sklepení a je zde stálá expozice pošumavských lidových řemesel. Zámek slouží i jako škola a pro výstavní a společenské akce.

Zděná rozhledna s dřevěným vyhlídkovým patrem (28 m, 609 m n. m.) stojí na kopci Chlum u obce Chanovice. Projekt výstavby rozhledny převzal od občanského sdružení Panorama r. 2006 OÚ Chanovice, rozhledna byla postavena v l. 2008–10 (projekt arch. Jiří Kučera). Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Původně gotická tvrz poprvé zmiňována roku 1496 byla ve druhé pol. 16 stol. renesančně upravena. Ve druhé polovině 17. stol. za hraběte Jana Desfours byl na konstrukci původní tvrze postaven raně barokní zámek.

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.

Zděná omítaná patrová budova s rizalitem v levé části; zadní stranou připojená k městské hradbě. Původně renesanční, v 1. pol. 18. století barokně přestavěna; severní část budovy je klasicistní. V koutu rizalitu vstupní portál rámovaný ostěním s uchy a kapkami; nad ním korunovaný maltézský znak.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.

Jednopatrový dům staršího založení tvoří výrazný urbanistický prvek v jižní části náměstí. Je součástí památkové zóny města. Nyní sídlo městského úřadu.

Barokní areál v severozápadní části obce východně od kostela Nanebevzetí P. Marie. Na půdoryse písm. "U" - farní budova s hospodářským zázemím, obklopená ohradní zdí s výraznou kulisovou bránou z přelomu 17. a 18. stol. Zachováno množství původních architektonických prvků. Zchátralý, neudržovaný.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.