Turistické cíle v okolí obce Nihošovice

Bývalá tvrz, zmiňovaná již r. 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Barokní patrová budova s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek.

Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Dům čp. 61 se znamením jelena patří k několika málo dochovaným barokním domům ve Vimperku. Dnešní podoba pochází ze 17. a 18. století, důkladná oprava proběhla roku 2005.

Barokní areál v severozápadní části obce východně od kostela Nanebevzetí P. Marie. Na půdoryse písm. "U" - farní budova s hospodářským zázemím, obklopená ohradní zdí s výraznou kulisovou bránou z přelomu 17. a 18. stol. Zachováno množství původních architektonických prvků. Zchátralý, neudržovaný.

Původně zde stála tvrz ze 14. stol. Na jejích základech postavena nynější fara ve třech stavebních fázích - od 16. do 18. stol. Vlastní budovu fary tvoří dvě křídla do písmene "L". Z hospodářského dvora zůstala jen budova chlévů a bývalá farní zahrada. Nyní je zde turistické informační centrum.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Raně barokní šestiboký patrový altán v severozápadním rohu ohradní zdi zámeckého parku. Datován do 1. pol. 18. století. Postaven hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka při přestavbě původního středověkého parkánu na luxusní terasovou zahradu a park v době barokní přestavby horažďovického zámku.

Dělostřelecká předsunutá bašta v podobě mohutné válcové věže obehnané podkovovitou hradbou z r. 1479 jako kompenzace nepříznivé polohy hradu po spojení hradu s městem v jeden opevněný celek po r. 1479. V 18. a 19. st. byla obehnána zástavbou chalup.

Zřícenina hradu postaveného v roce 1355 Petrem z Rožmberka na základě povolení Karla IV. V pozdní gotice přestaven na pevnost. V roce 1977 je strážní věž upravena na rozhlednu.

Renesanční, barokně upravený zámek na místě gotického hradu Bavorů ze Strakonic, s hranolovou věží a renesančními arkádami ve dvoře. Při obléhání města v r. 1307 zde zemřel Rudolf Habsburský.