Turistické cíle v okolí obce Doubravice u Volyně

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Renesanční hřbitovní kostel byl roku 1785 nahrazen pozdně barokní novostavbou, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Z původní stavby se dochoval zejména západní portál datovaný 1611 a pravděpodobně vnitřní zařízení ze začátku 18. století. Obklopen dodnes funkčním hřbitovem.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Původně raně gotická stavba z poloviny 13. století prošla několika přestavbami, zejména v letech 1668-70 a 1713 (přistavěna věž). Okolo kostela hřbitov s kamennou ohradní zdí, branou a řadou zajímavých náhrobků.

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.