Turistické cíle v okolí obce Mladějovice

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kol. r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou, dnes neudržované.

Terénní pozůstatky got. sídla (tvrze či hrádku), založeného na konci 13. st. – později kolébka vladyckého rodu Mladějovských z Mladějovic, jimž patřilo až do r. 1457. Dobyto a zničeno za Tluksů z Vrábí v poděbradských válkách r. 1467.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Gotická tvrz z poč. 15. stol. (doch. sklepy) byla renesančně přestavěna (stopy sgrafit) a v l. 1670–75 rozšířena na trojkřídlý barokní zámek. V zám. kapli sv. Máří Magdalény r. 1866 ukryty ostatky sv. Ludmily, odvezené z Prahy v době pruské okupace.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Někdejší poustevna kongregace bratří sv. Ivana byla postavena jižně od svatojánského kostela. Zahrnuje v sobě i starší kapli sv. Rocha, zřízenou po roce 1560. Po zrušení řádu roku 1783 změněna na hájovnu, dnes soukromý rekreační objekt, vzorně udržovaný.