Turistické cíle v okolí obce Horní Poříčí

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Radnice vznikla po roce 1691 na místě tehdy zakoupeného soukromého domu. Klasicistní přestavba proběhla roku 1836 a znovu po požáru 1868, kdy vznikla vížka v ose hlavního průčelí. Ve II. polovině 20. století byla na tehdejší dobu poměrně citlivě upravena vnější fasáda. Dodnes sídlo úřadu městyse.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

V renesanční zámek byla v 16.stol. přestavěna nejspíše pozdně gotická tvrz. Někdy před r. 1623 prošel zámek druhou fází přestavby. Roku 1753 ji vyženil nejvyšší maršálek August kníže z Lobkovic. Lobkovicové vlastnili zámek až do 20. stol.

Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.