Turistické cíle v okolí obce Zdíkovec

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Poutní místo vzniklo u pramene zázračné vody na jihu městečka na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byla u cesty ke Zlatému potoku postavena malá barokní kaple. Vzhledem k trvalému růstu počtu poutníků byl nad ní v letech 1850–67 postaven kostel.

Rozlehlý novorománský kostel z let 1872–76 postavený na místě původně gotické svatyně, zasvěcené sv. Martinovi. Z ní pochází část vnitřního zařízení, většina je soudobá se současnou stavbou. V posledních letech obnoven.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Románskogotický kostel v Albrechticích u Sušice vznikl na místě starší stavby kolem roku 1240. Úpravy v poslední třetině 14. stol. a v letech 1778–1779, restaurován r. 1909.

Gotický farní kostel sv. Bartoloměje je poprvé uváděn v roce 1570, barokně přestavěný v roce 1792. Ve věži je zvon ze 14. stol. Na hřbitově u kostela jsou pohřbeni matka a bratr Karla Klostermanna.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.

Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.