hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Zálezly
Výšinné opevněné hradiště, jedno z největších v jižních Čechách vybudováno na vrcholu kopce Pržmo. Členité, trojdílné hradiště se skládá z malé okrouhlé akropole chráněné z obou stran níže položenými předhradími. Opevnění je dochováno v podobě mohutných kamenných valů. Halštatsko-laténské období.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kašperské Hory
Původně středověký karner, barokně upravený v roce 1757. Autorem přestavby a nástěnných maleb v kapli je Josef Hager. Barokní oltář vyzdoben sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a hornickým reliéfem.
věž, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kvilda
Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.
Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.
pomník, památník, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Sušice I
Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Podmokly
Kaple postavená na návsi pochází z přelomu 18. a 19. století; zasvěcení nezjištěno. Na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, v průčelí na hřebeni sedlové střechy sanktusník s kuželovou střechou, makovicí a křížem. Na levé straně vstupu do kaple kříž z roku 1848; před kaplí sluneční hodiny.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rejštejn
Kaple z r. 1845. Ves Malý a Velký Kozí Hřbet, která v 15. století náležela k hradu Kašperku. V r. 1458 a později zde vedla Zlatá stezka, cesta spojující Bavorsko s Čechami. R. 1930 zde bylo 320 domů. Obyvatelé byli vesměs zemědělci nebo dřevorubci.
Slohově čistou jednolodní barokní kapli se čtvercovým presbytářem založil v roce 1708 šumavský sklář Michal Müller jako rodovou hrobku. V roce 1709 zemřel a stavby se ujal jeho syn Valentin Antonín. Stavba byla dokončena roku 1714. V interiéru je malý dřevěný kůr, strop je zdoben původní výmalbou.
Menší kaple stojící na rozcestí ulic Palackého, Nad Lipou a Pod nemocnicí. Její datace nezjištěna. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse, na kamenném soklu, s mohutným vstupem v průčelí a atypickou sedlovou taškovou střechou. Na starších fotografiích zakomponovaná v ohradní zdi, dnes odstraněné.
hřbitovní kaple sv. Anny
