Turistické cíle v okolí obce Buk

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Původně gotický kostelík z poloviny 13. století se připomíná poprvé k roku 1370. Dnešní stavba převážně z roku 1899, z původní se zachovala věž a západní část lodi. Obklopen hřbitovem se zajímavými hrobkami.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Kostel v Horní Vltavici byl postaven 1724–27 na místě starší kaple. Rozšířen byl roku 1859. Část mobiliáře sem dodala lenorská sklárna, jejíž majitelé jsou pohřbeni v hrobce jižně od kostela.

Volyňský farní kostel vznikl koncem 13. století, snad jako dřevěné provizorium. Od třetiny 14. století postupně budován z kamene. Dnešní podoba je výsledkem úprav z 15.–19. století. Bývalý hřbitov je parkově upraven, děkanství západně od kostela je klasicistní, s renesančními a barokními prvky.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Dvoupatrová budova zámku s raně barokním arkádovým průčelím obsahuje pův. gotickou tvrz vladyků z Čestic, přestavěnou renesančně Hodějovskými po r. 1600. Po r. 1660 doplněna raně barokní 10tibokou přístavbou kaple a parkem s grottou a pavilonem.

Jako sídlo majitelů kdysi slavné lenorské sklárny sloužil od poloviny 19. století do roku 1945 takzvaný zámeček, postavený v pozdně empírovém slohu ve formě dvou budov se společným nádvořím. Dnes zde funguje hotel.

27 m vysoká okrouhlá kamenná rozhledna postavena r. 1883 byla pojmenována Rudolfova věž. Od r. 1935 v péči KČT. Po 2. sv. válce chátrá, opravena a zpřístupněna po r. 1994.