Turistické cíle v okolí obce Buk

Renesanční Stará radnice s unikátními malbami fasády průčelí od Jana Březnického. Vystavěna v l. 1570–71. Po požáru v r. 1843 stavba opravena a v r. 1872 rozšířena. V l. 1909–10 a r. 1976 obnovena cenná malba fasády. Sídlo MěÚ Prachatice.

Jeden z mála domů na vimperském náměstí, který si zachoval původní vzhled z doby před velkým požárem města v roce 1904. Budovu r. 1727 koupilo město a přestavělo ji na radnici, potřebám městské samosprávy slouží doposud. Pod domem gotické sklepy, s malou expozicí o vimperské větvi Zlaté stezky.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Derivační elektrárnu na konci dlouhého náhonu na pravém břehu Teplé Vltavy vybudoval majitel papírny Jakob Kraus v nedalekém Františkově (Kvilda) v letech 1911–13 přestavbou bývalého Paulova mlýna. Postsecesní architektura provozní budovy zůstala zachována i při nedávné rekonstrukci po r. 2002.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Dvoupatrová dřevěná krytá vyhlídková věž z roku 2011 je součástí naučné stezky Soumarské rašeliniště. Lze z ní pozorovat postupnou revitalizaci rašeliniště, na němž byla ukončena těžba rašeliny v roce 1998.