Turistické cíle v okolí obce Malovice

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Uzavřená zemědělská usedlost s dekorativním štítem obdélného obytného stavení směrem na náves. Dnešní podoba z roku 1863 (letopočet na štítu), původ bezpochyby starší. Stavba se zachovanou dispozicí (obytné stavení, špýchar, stodola aj.), včetně historické zahrady s ohradní zdí. Památkově chráněná.

Areál venkovské usedlosti je situován na severozápadním rohu návsi. Obytné stavení jednopatrové s drobnou štukovou výzdobou. Datováno do roku 1866. Cenná ukázka usedlosti typu vierkantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená usedlost stojící na nejzachovalejší severní straně rozlehlé návsi. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou, špýchar, stáje, kolnu, stodolu, dřevník a dvůr. S bohatě zdobeným průčelím. Pochází z 2. poloviny 19. století. Součást vesnické památkové zóny.

Jediná venkovská usedlost při silnici, tvořící severní stranu návsi. Přízemní uzavřená, na jehož obytné stavení navazuje nadstavěný stlačeně klenutý průjezd. S jednoduchou štukovou výzdobou. Z třetí čtvrtiny 19. století. Cenná ukázka usedlosti typu vierantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená zděná venkovská usedlost z 2. poloviny 19. století. Typický příklad architektury severního podhůří Blanského lesa. Součást vesnické památkové zóny.

Hodnotný areál tradiční jihočeské venkovské usedlosti, patřící do skupiny časnějších zděných objektů, jak je zpodobněn na mapě stabilního katastru z r. 1837. Má architektonicky i zdobně řešené návesní průčelí obytného křídla a brány. Za ním se rozkládají sýpka, stodola, kolny a chlévy kolem dvora.

Usedlost skládající se ze dvou čísel popisných stojí na rozlehlé návsi. Uzavřený areál, skládající se z mohutné průčelní obytné budovy, rozdělené na 2 části, na kterou navazuje vysoká zeď s obloukovým vjezdem, nad nímž je trojúhelníkový štít hospodářské budovy. Součást vesnické památkové zóny.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.