Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Památkově chráněná zděná uzavřená usedlost na západní straně návsi, pravděpodobně ze 17. stol.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.

Na zámek přestavěná tvrz, doložená r. 1543 za Diviše Boubínského z Újezda. Po r. 1602 upravena pány z Říčan, dnešní vzhled po přestavbě Hönigsteinů z r. 1854. Čtyřkřídlá novogotická budova s nádvořím obsahuje zdivo a části portálků původní tvrze.

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Patrová obytná budova fary, jejíž starší jádro pochází z poloviny 16. století. Přestavěna v roce 1749 a naproti ní nalevo od vjezdové brány postaven patrový špýchar. Další úpravy kolem poloviny 19. století. Hospodářské objekty z konce 19. a poč. 20. století. Areál fary památkově chráněn.

Fara stojí na západní straně náměstí u kostela sv. Jakuba. Původně renes. objekt s barokními, klasicistními a pozdějšími úpravami. Obdélná patrová budova se strmou sedlovou střechou; v přízemí vlevo vjezd do dvora, vchod do fary a mezi nimi dvě okna s mřížemi. Je jednou z nejstarších budov městyse.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.