Turistické cíle v okolí obce Sobědraž

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Použití predikátu z Obděnic je již z r. 1219 a týká se starší tvrze. Existence mladší tvrze až za Jana z Jedlice, majitele r. 1452. První zmínku o existenci máme až z r. 1593, kdy zde probíhá stavební činnost Jakuba Krčína z Jelčan. Jeho zeť o ně přichází po konfiskacích a přechází na Lobkowicze.

Lokalita považována za viereckschanze, keltskou čtyřúhelníkovou svatyni. Keltský původ není archeologicky prokázán. Opevněná čtvercová plocha má rozlohu 0,5 ha chráněna hlinitopísčitým valem s příkopem, až 3,5 m vysokým a dlouhým cca 68 m.

Dřevěná rozhledna na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v nadmořské výšce 620 m na bočním vrcholu kopce Hrby nad obcí Lašovice vedle chaty Onen Svět.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Barokní zámek, přestavený v r. 1714 ze starší tvrze. Ves uváděna jako majetek břevnovského kláštera v r. 1045. Za třicetileté války vypálena, opravena po r. 1650. Po II. sv. válce užívalo JZD. Dnes zpustlý a jeho využití není autorovi známo.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Neogotická hrobka z poloviny 19. století slouží jako hrobka orlické větve rodu Schwarzenbergů. Jsou v ní pohřbeny význačné osobnosti rodu, mimo jiné zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Zajímavý vstupní portál s vyřezávanými dveřmi.

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.