Turistické cíle v okolí obce Podchýšská Lhota

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Sídlo rodu Lašovských z Lašovic z pol. 15. stol. či třetiny 16. stol. Zmínka o ní je z r.1547. V r. 1604 ji koupil Jan Jiří ze Švamberka a připojil ji k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla a byla začleněna do hospodářského dvora.

Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.

Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.

Tvrz v písemných pramenech není zmiňována. Dříve zde stávalo sídlo vladyků Lovčických, zřejmě lovecký hrádek, po jehož zániku byla patrně vystavěna tvrz. R. 1513 se na Lovčicích zmiňují rytíři z Pohnání, Jan, Jiřík a další. R. 1570 Lovčice koupil Jan Skákalík. Dnes je tvrz užívána k bydlení.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.

Drobná zděná kaple na obdélném půdorysu s rovným závěrem byla postavena v roce 1938. Nechali ji postavit manželé Anna a Vincenc Havlínovi z Kovářova č.p. 4. jako poděkování za to, že se Vincenc šťastně vrátil z 1. sv. války a také za to, že jejich syn, František Xaver Havlín, se stal knězem.

Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.

Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.