Turistické cíle v okolí obce Podchýšská Lhota

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Dřevěná zastřešená vyhlídka na betonových patkách s výhledem na Kamýk nad Vltavou a na přehradu. K místu vede žlutá vyhlídková cesta z Kamýku. Postaveno za přispění EU fondu pro regionální rozvoj.

Dřevěná vyhlídková věž Vrškamýk je součástí odpočinkového areálu u zříceniny hradu téhož jména. Areál byl zřízen r. 2010 a je celoročně přístupný, vyhlídková věž však jen v letní sezóně. Výhled je omezen blízkým lesem, polohou věže a vzrůstajícími náletovými dřevinami.

Raně gotický hrad z r. 1382 postavil oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic. Od r. 1474 je v držení Lobkoviců. Při úpravách hradu byl povolán stavitel Jiří Aichbauer. Malířská výzdoba interiérů pochází až ze 2. pol. 18. stol. Hrad je zachovaný.

Zámek nechal postavit v druhé polovině 18. století Jan Erazim Cukr z Tamfeldu. Místo bylo také nazýváno Zahrádka Mladotova podle majitele po roce 1841. Zámek často střídal majitele, po dlouhém zanedbání byla budova v havarijním stavu a v květnu 2007 byla zbořena.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.