Turistické cíle v okolí obce Třešně

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Hřbitov založen před r. 1714. Zachováno 200 barokních a klasicistních stél (některé se zajímavým dekorem) od doby založení hřbitova do roku 1938. Márnice v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu z r. 1928.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Nový židovský hřbitov z r.1876 (starý zanikl beze stop). V l. 1968–69 zbořeny hřbitovní budovy a r. 1981 byla část náhrobků odstraněna. V r. 1991 byl hřbitov zmenšen a rekonstruován. Dochováno cca 60 novodobých náhrobků a řada podstavců a obrubníků.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.

Pravěké hradiště na ostrožně nad soutokem potoků jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu. Doba vzniku nejasná, podle nálezů snad z mladší či spíše pozdní doby bronzové. Terénní pozůstatky, z opevnění zanesený příkop a málo zřetelný val. 2. opevnění cca 150 m přímo na vrcholu, zřejmě novověkého původu.

Královský hrad založený ve 13. století, renesančně upraven, od 17. století využíván hospodářsky, na počátku 19. století již zříceninou. Od r. 1840 postupně zrekonstruován z podnětu Schwarzenbergů.

Zděná hranolová zvonice z roku 1575, postavena nákladem vdovy po měšťanu Jiřím Kahounovi. Býval na ní zvon mistra Brikcího z Cinperka z doby výstavby zvonice. Po zrušení hřbitova přenesen, dnes je na věži kostela Povýšení Svatého Kříže.

Zvonice u kostela sv. Jiljí z r. 1670 je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních zvonic u nás. Vysoká zděná hranolová stavba je krytá cibulovou střechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší z r. 1559, ostatní přelity v 19. stol.