Turistické cíle v okolí obce Třešně

Původně dva domy ze 16. stol., spojené v 17. stol. Od r. 1776 zde byla císařská pošta, prvním poštmistrem byl Petr Walcher. V roce 1848 zde byl poštovní úřad zrušen. Secesní průčelí s ornamentálními a květinovými vzory z poč. 20. stol.

Synagoga pravděpodobně z 18. stol., v 19. stol. zcela pohlcena sousedním domem. Dochován fragment žulového hrotitého portálu v průjezdu domu. Bohoslužby se zde konaly do r. 1919.

Barokní zámek z konce 17. století na místě tvrze ze 16. století, postaven Běšíny z Běšin. V pol. 19. stol. připojen knížetem Jiřím Kristiánem z Lobkowicz k čimelickému velkostatku. Po válce majetek JZD, dnes je zchátralý objekt v soukromých rukou.

Nová synagoga z r. 1872 v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště. R. 1995 byla rekonstruována a předána Židovské obci v Praze. V současnosti je nevyužita.

Synagoga z počátku 19. století, v roce 1914 prodána a přestavěna na obytný dům. Další úpravou prošla budova na počátku 21. století.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.