sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Písek
Nový židovský hřbitov z r.1876 (starý zanikl beze stop). V l. 1968–69 zbořeny hřbitovní budovy a r. 1981 byla část náhrobků odstraněna. V r. 1991 byl hřbitov zmenšen a rekonstruován. Dochováno cca 60 novodobých náhrobků a řada podstavců a obrubníků.
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Protivín
Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Pražák
Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Neznašov
Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Koloděje nad Lužnicí
Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.
Zvonice z let 1937–1939 měla umožnit zavěšení více zvonů, které by byly schopny vydávat dostatečně slyšitelný zvuk do širokého okolí poutního areálu. Stavbu protáhly námitky památkového úřadu, vysvěcena byla 27. 8. 1939. Jedna z mála nových zvonic, postavených v Čechách během 20. století.
Zděná hranolová zvonice z roku 1575, postavena nákladem vdovy po měšťanu Jiřím Kahounovi. Býval na ní zvon mistra Brikcího z Cinperka z doby výstavby zvonice. Po zrušení hřbitova přenesen, dnes je na věži kostela Povýšení Svatého Kříže.