Turistické cíle v okolí obce Mirovice

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu s hmotově shodnou kaplicí, pocházející snad z 19. století, stojí při cestě z Chraštiček na Kozárovice. Boží muka jsou poměrně robustní, pilíř je zakončen "klasicistní" kaplicí. Niky v pilíři jsou prázdné. Boží muka jsou zakončena sedlovou stříškou.

Pilířová boží muka na okraji obce z rozmezí konce 18. a 1. poloviny 19. století. Trojdílná kompozice na čtvercové základně. Střední díl má v průčelí půlválcovou niku, v níž bývala dávno již ukradená dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého. Krytá nízkou jehlancovou střechou s prejzy a dvouramenným křížem.

Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.

Původně tvrz Pintů Bukovanských z Bukovan ze 14. století, připomínaná r. 1543. V 16. století přistavěn renesanční palác, v 17. stol. západní a v 18. stol jižní křídlo. Zámek je nepřístupný, je zde dětská léčebna.

Z tvrze je zachována věž, na kterou navazují dvě křídla, která byla v 16. a 17. století přestavěna na raně barokní sýpky. První zmínka o tvrzi je z r. 1384. Majiteli byl rod Buzických z Buzic. Dnes je zde chátrající skladiště rybářů.

Roku 1577 se poprvé uvádí tvrz. Premonstráti z kláštera Schlägl v Horním Rakousku v letech 1808–1810 přestavěli tvrz v rozlehlý dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince. V přízemí východního křídla zachována část zdiva bývalé tvrze.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Tvrz se poprvé zmiňuje r. 1483, kdy patřila rodu Vrábských. R. 1543 bratři Hynek a Kerunk Vrabští prodali tvrz bratrům Petrovi a Alešovi Deymům ze Stříteže. Po jejich smrti se často střídali majitelé, až byla r. 1685 koupena Janem J. z Bissingenu. Po výstavbě zámku r. 1730 sloužila jen jako sýpka.

Zámek byl postaven v l. 1728–30 stavitelem A. Canevallem pro K. Bissingena. Po požáru, v r. 1767, byly k postranním křídlům přistavěny vížky. V r. 1850 se stal majitelem K. Schwarzenberk. Od r. 1948 zde byla umístěna střed. prům. škola filmová.